Aldebaran Glossary

glossary

A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z Ostatní Vše Hledat
Zakázaný pás Zakázaný pás – interval energie ve kterém se nemůže nacházet žádný ze stavů elektronů v krystalové mříži. Podle šířky zakázaného pásu rozdělujeme látky na vodiče (mají nulovou šířku zakázaného pásu), polovodiče (zakázaný pás nenulový avšak menší než 3 eV) a izolanty (zakázaný pás je větší než 3 eV).
Zákon Titiův-Bodeho Zákon Titiův-Bodeho – vzdálenosti planet od Slunce v jednotkách AU jsou přibližně r_n = 0,4+0,3×2ⁿ.
Zákryt Zákryt – průchod nebeského tělesa za jiným tělesem. Příkladem může být zákryt hvězdy Měsícem nebo zákryt exoplanety mateřskou hvězdou.
Zákrytové proměnné Zákrytové proměnné – proměnné hvězdy, které jsou součástí vícehvězdného systému a ke změně jejich jasnosti dochází vlivem zákrytů složek. Často jde o těsné dvojhvězdy, jejichž výzkum přispívá k poznání dynamiky atmosfér a přetoku hmoty mezi složkami. K typickým zástupcům patří Algol ze souhvězdí Persea s periodou 2,867 dne.
Záporný tlak Záporný tlak – hustota energie či hmoty za normálních okolností s expanzí vesmíru klesá (látka jako 1/R³, záření jako 1/R⁴). Vesmír nevyměňuje teplo s okolím a první věta termodynamická má jednoduchý tvar dU + pdV = 0. Klesá-li při expanzi hustota energie pomaleji než 1/R³, celková vnitřní energie U = ρV narůstá, první člen je kladný a druhý člen musí být nutně záporný. Hovoříme pak o záporném tlaku, jeho důsledkem je „síla“. která přispívá k expanzi vesmíru. Lze ukázat, že při poklesu ρ ~ 1/R^α je tlak roven p = (α/3 − 1)ρ a tedy pro α < 3 je záporný.
Zářivá vrstva Zářivá vrstva – vrstva ve Slunci, která přiléhá k jádru. Energie se v ní šíří zářením. Její vnější hranice je 200 000 km pod povrchem Slunce. Zářivá vrstva rotuje jako celek, nebyla v ní pozorována diferenciální rotace.
Zdánlivý horizont Zdánlivý horizont – oblast oddělující světlo, které je navždy uvězněné uvnitř černé díry, od světla, které v daném čase ještě může uniknout gravitačnímu působení. Vzniká při formování černé díry. Jak černá díra roste, zdánlivý horizont může v pozdějším čase uvěznit také fotony, které by v dřívějším čase mohly uniknout gravitaci černé díry. Po skončení gravitačního kolapsu zdánlivý horizont splývá s horizontem událostí.
Zeemanův jev Zeemanův jev – štěpení energetických hladin atomů vlivem přítomnosti magnetického pole. Jde o skupinu hladin, které bez přítomnosti magnetického pole mají stejnou energii (tzv. degenerovaná energetická hladina). V přítomnosti magnetického pole mají jednotlivé hladiny již nepatrně odlišnou energii, která vede k rozštěpení jedné spektrální čáry na více čar.
Země Země – největší z planet zemského typu. Je jedinou planetou v celém vesmíru, o které víme, že na ní existuje život. Má dostatečně hustou atmosféru, dostatek kapalné vody v povrchových oceánech. Kolem Země obíhá jediný měsíc s vázanou rotací. Při pozorování Země z kosmu vidíme hlavně modrou barvu oceánů. 70 % povrchu Země je pokryto oceány, 30 % tvoří kontinenty. Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra. Plášť a kůra jsou odděleny tzv. Mohorovičovým rozhraním. Kůra se posouvá a „plave“ na polotekutém plášti. Teplota v centru Země je 5 100 °C, tlak 360 GPa. Magnetické pole Země má přibližně dipólový charakter, je deformováno slunečním větrem do typického tvaru.
Zenit (nadhlavník) Zenit (nadhlavník) – bod svisle nad námi.
Zenitový úhel Zenitový úhel – úhlová vzdálenost tělesa od zenitu (průsečíku svislice s nebeskou sférou nad hlavou pozorovatele).
Zeolity Zeolity – mikropórovité materiály s přesně stanovenou strukturou obsahující křemíkové či hliníkové atomy, které jsou obklopené čtyřstěnem z atomů kyslíku. Mnoho z nich se přirozeně vyskytuje v přírodě jako minerály a jsou hojně těžené v mnoha částech světa. Dnes známe 130 různých struktur zeolitů.
Zepto Zepto – předpona označující 10⁻²¹.
Zinek Zinek – měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se při výrobě barviv a jeho přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu.
Zirkon Zirkon – Zirkonium, šedý až stříbřitě bílý kovový prvek, mimořádně odolný proti korozi. Hlavní uplatnění nalézá v jaderné energetice, protože vykazuje velmi nízký účinný průřez pro záchyt neutronů. Dále je složkou různých slitin a protikorozních ochranných vrstev. Zirkon objevil Martin Heinrich Klaproth v roce 1789.
Zlato Zlato – aurum, chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů, šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.
Železo Železo – Ferrum, kovový prvek významně zastoupený na Zemi i ve vesmíru. Má všestranné využití při výrobě slitin pro výrobu většiny základních technických prostředků používaných člověkem. Objev výroby a využití železa byl jedním ze základních momentů vzniku současné civilizace.