DEGENEROVANÉ HVĚZDY

Některé hvězdy končí svojí životní kariéru jako bílý trpaslík nebo neutronová hvězda. V bílých trpaslících je gravitační hroucení zastaveno tlakem elektronového degenerovaného plynu, v neutronových hvězdách tlakem neutronového plynu. Mnoho zajímavých informací o hvězdném vývoji naleznete v Astrofyzice, v pasáži Závěrečné fáze vývoje.

Porovnání velikosti - Země, bílý trpaslík a neutronová hvězda.

Pulsar - má-li neutronová hvězda osu magnetického pole skloněnou vzhledem k rotační ose může vzdálený pozorovatel vidět záblesky světla vycházejícího ve směru magnetické osy (majákový model). Potom neutronovou hvězdu vnímá jako pulsar.  na posledním obrázkuje schema pulsaru v Krabí mlhovině, která je pozůstatkem po explozi supernovy z roku 1054.

PSR 0540+69 a N 157B - pulsary v LMC. Ve Velkém Magellanově mračnu jsou v těsné blízkosti dva pulsary: PSR 0540+69 a N 157B. Pulsar N 157B je mimořádně rychle rotující pulsar (60 otáček za sekundu). V době vzniku (cca před 4000 lety) musela být rotace 150 otáček za sekundu. V okolí pozůstatky po explozi supernovy. Pulsy i v RTG oboru (sondy Asca a RXTE, 1996). Jde zřejmě o přechodný článek mezi rychle rotujícími pulsary se slabým polem a pomalu rotujícími pulsary se silným polem. Na posledním obrázku vpravo je pulsar PSR 0540+69 v RTG oboru (Chandra).

SGR (Soft Gamma Repeater, magnetar) - zdroje opakovaných záblesků v měkkém RTG. Pravděpodobně neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem. Pole může být snad až 80×10⁹ T. Povrch takové hvězdy má charakter pevné kůry, která může periodicky pukat a vytvářet „magnetotřesení“, které je zdrojem gama záblesků.