URAN

Další z obřích planet, sedmá planeta Sluneční soustavy má charakteristický modrozelený nádech. Průměrná hvězdná velikost 5,5m je na hranici viditelnosti lidského oka. Planeta má soustavu prstenců a kolem krouží rozsáhlý systém měsíců podobně jako u ostatních obřích planet. Více se dozvíte v sekci Astrofyzika, v kapitole Uran.

Uran - nejkvalitnější snímky planety pocházejí z Hubbleova dalekohledu HST a potom samozřejmě ze sondy Voyager 2, která prolétla kolem Uranu v roce 1986.

Prstence - Uran jako všechny obří planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) má rozsáhlou soustavu prstenců), které byly objeveny v roce 1977 na základě zákrytu hvězdy touto soustavou prstenců. První snímek HST (1996), druhý snímek HST (1998), třetí a čtvrtý snímek Voyager 2 (1986). Poslední fotografie byla získána speciálním zpracováním jednoho ze snímků pořízených při průletu sondy Voyager 2. Jelikož se prsten nacházel mezi sondou a Sluncem, díky rozptylujícímu záření lze na elektronickém obrázku vidět rozmístění drobných prachových částic. Technici z originálního snímku vzali jenom část, kde byl prsten nejvýraznější, vybrali úzký pás a nakonec perspektivně naklonili.

Měsíce - Uran má rozsáhlou soustavu měsíců (17). Pět měsíců bylo objeveno před rokem 1948, 10 při průletu sondy Voyager 2  v roce 1986 a poslední dva Kalibán a Sycorax (postavy z Shakespearovy hry Bouře) dalekohledem na Mont Palomaru v roce 1998 při hledání transneptunických těles.  Na prvním snímku z Voyageru 2 jsou dobře viditelné některé ze soustavy Uranových měsíců. Na druhém snímku jsou malé měsíce Ophelia a Cordelia - dvojice pastýřských měsíců, kteří se pohybují podél Uranova prstence epsilon a gravitačně s ním interagují.  Na třetím snímku jsou měsíce Kalibán a Sycorax objevené nedávno dalekohledem na Mt. Palomaru. Záře vpravo pochází od Uranu.

Titania - největší Uranův měsíc o průměru 1580 km. Snímky z Voyageru 2.

Oberon - druhý největší Uranův měsíc o průměru 1524 km. Snímky z Voyageru 2.

Umbriel - další z pěti velkých Uranových měsíců objevených před rokem 1948. Průměr 1172 km, snímky z Voyageru 2.

Miranda - nejmenší z pěti Měsíců objevených do roku 1948, průměr má 472 km, snímky z Voyageru 2.