MARS
Mars - planeta více než 100 let spojovaná s mimozemským životem - si až do dnes uchovala své tajemství. Ani s dnešními poznatky ze sond nemůžeme tuto otázku s určitostí potvrdit ani vyvrátit. Mars byl přínosem pro lidské poznání i v dobách Johannese Keplera, kterého pozorování Marsu přivedlo ke třem zákonům pohybu planet. Více se dozvíte v sekci Astrofyzika,
v kapitole Mars.
Celkové pohledy na planetu -
1) Syrtis Major ; 2) Pohled s dobře viditelnými sopkami; 3) Konec léta
na Marsu; 4) Mapa Marsu (HST,
WFPC2, 1997)
 
 
Polární čepičky - patří
k nejvýraznějším útvarům na Marsu. Mapa a model čepiček.Vodorovné rozlišení 130 m,
svislé rozlišení 5-30 m. Výškové rozdíly zvětšeny (MGS,
MOLA/Mars Orbiting Laser Altimetr, 1998).
 
Olympus Mons - oblast
Tharsis, kde jsou vidět dvě obří sopky - Olympus Mons a Ascraeus Mons. Olympus Mons je největší štítová
sopka ve Sluneční soustavě se základnou 500 km a výškou 25 km. Detailní
pohled je na druhém snímku (MGS,
1998).
 
Twin Peaks - oblast přistání
sondy Mars Pathfinder v
roce 1998. Mimořádně krásný panoramatický snímek.
Další povrchové útvary -
1) tančící derviši. Linie vznikající působením atmosférických vírů
- tzv. tančících dervišů (anglicky dust devils). V podstatě se jedná o miniaturní tornáda, která na své pouti odmetají povrchový prach a odkrývají tak spodní
vrstvy (MGS, 1998). 2) čerstvě vytvořený kráter (starší než 18 let).
d = 38 m, tmavá vyvržená hornina ještě nesplynula s okolím. (MGS,
1998, 9.94° sš, 311.23° zd). 3) kráter Gallé, neboli Smile, česky Úsměv.
Kráter o průměru 215 km. Modrobílé tóny svědčí o přítomnosti
jinovatky (MGS, 1999).
  
Pobřežní čára -
okraj pláně Amazonis mohl být kdysi pobřežím. Napravo vodní jezera na
Marsu.
 
Valles Marineris - údolí pojmenované na počest první americké sondy u Marsu,
Marineru 9 (1972). Soustava kaňonů o délce 3000 km, až 500 km široká
(Viking/MGS,
1976, 1998).
Počasí - bílá oblaka se nalézají severně od šířky 35 stupňů. Mlha v podobě světle oranžové zahaluje nejnižší části údolí
Kasei (MGS,
1998).
Phobos a Deimos - měsíce
planety Mars. Nepravidelná skaliska o rozměrech 23 km a 16 km posetá
krátery. Na prvních dvou snímcích Phobos (MGS,
1998), na posledním snímku Deimos.
  
Tvář - snímek lidské tváře
z Marsu vyfotografovaný sondou Viking 1
v roce 1975 obletěl celý svět. Detailní snímky z MGS
(1998) odhalily, že jde jen o náhodně navátý písek.
  
Pyramidy - ani v 70. letech
sondami Viking nalezené
"pyramidy" nejsou při bližším ohledání stavbami inteligentních
bytostí (MGS, 1998).
|
