MLHOVINY - ZROD HVĚZD

Hvězdy se zpravidla rodí v hustých oblacích plynu a prachu, v mlhovinách. Některé části mlhoviny se začnou hroutit a vytvoří se tak globule - zárodky budoucích hvězd. Hroucení může nastat samovolně, překročí-li parametry mlhoviny tzv. Jeansovo kritérium, nebo vlivem vnějších podnětů (exploze blízké supernovy, přechod přes spirální ramena galaxie, elektromagnetické síly, atd.). Mnoho zajímavých informací o hvězdném vývoji naleznete v Astrofyzice, v pasáži Vznik a vývoj hvězd.

Velká mlhovina v Orionu (M42) - přes polovinu souhvězdí Orion se rozprostírají oblaka plynu a prachu. Nad pásem Orionu leží mlhovina M 78 (levý snímek), nejjasnější reflexní mlhovina na obloze, zářící odraženým světlem jasně modrých hvězd ranného typu B. Pod pásem Orionu se nacházejí tři další mlhoviny (druhý snímek): Velká mlhovina v Orionu M 42, viditelná i pouhým okem, známá jako rodiště nových hvězd, blízká namodralá mlhovina M 43 (difúzní, emisní i reflexní) a temná prachová mlhovina Koňská hlava. Na třetím a čtvrtém obrázku je dvojice mlhovin M42 a M43.

Následující čtveřice snímků byla pořízena na konci roku 1995 s pomocí kamery WFPC2 umístěné na HST. Postupně roste zvětšení snímků. Již na prvním snímku lze nalézt globule - zárodky rodících se hvězd. Na druhém snímku jsou zcela zřetelné. Třetí snímek je detailem těchto útvarů. Na čtvrté fotografii jsou protoplanetární disky (plynopraché disky narozených hvězd, ze kterých později vzniknou planety).

Orlí mlhovina (M16) - zárodky hvězd - zárodečné globule rodících se hvězd byly vyfotografovány na sklonku roku 1995 pomocí HST (WFPC2) také v hustém mezihvězdném plynu v Orlí mlhovině v souhvězdí Hada ve vzdálenosti 7 000 l.y. Chladný plyn v Orlí mlhovině vytváří chobotovité útvary molekulárního vodíku. Uvnitř těchto plynných útvarů dlouhých několik světelných let je hustota plynů taková, že způsobí kolaps plynu vlastní vahou. Na konečkách útvarů podobných prstům se vytváří se mladé hvězdy nabalující další hmotu z okolí. Vyzařují značné množství UV záření, které odfukuje pryč okolní plyn. Tomuto jevu říkáme fotoevaporace. Trošku tento jev připomíná pouštní bouři. Prudký vítr (zde UV záření) odfukuje lehčí zrníčka písku (zde lehké a málo husté plyny) a obnaží kameny a skály (zde husté zárodky hvězd v ohromných sloupcích plynu). Některé globule jsou zcela obnažené a vypadají jako slzy, jiné připomínají prsty, to jsou zbytky plynů, které byly ve „stínu“ při fotoevaporaci. Po zahájení termonukleární syntézy v nitru hvězd budou zbytky plynů vymeteny silným „větrem“ částic. Na HST byl tento proces pozorován v tzv. Herbig-Harových objektech.

M 16 v Messierově katalogu je otevřená hvězdokupa. Je prostoupena mlhovinou, která se nazývá Orlí. Právě v této mlhovině jsou Sloupy stvoření popsané v předchozím odstavci.

Klíčová dírka - součást molekulárního mračna v okolí obří dvojhvězdy Eta Carinae. V levém horním rohu globule rodících se hvězd a choboty podobné Sloupům stvoření. Vzdálenost 8 000 l.y. (HST, WFPC2).

M 17 (Omega) - emisní mlhovina s rodícími se hvězdami v souhvězdí Střelce. V mlhovině je ponořena soustava asi 35 velmi mladých hvězd. Hmotnost 800 M_S. Průměr 40 l.y.

NGC 3603 - rozsáhlé molekulární mračno s rodícími se i umírajícími hvězdami. Na levém snímku (1) je celé mračno fotografované z HST (WFPC2, 1999). Výřezy zajímavých oblastí vidíte na dalších obrázcích: Bokovy globule (tmaví předchůdci protohvězd) (2) jsou v pravém horním rohu původního snímku , hvězdokupa z horkých modrých Wolf-Rayetových hvězd (3) je uprostřed a zárodečné globule (4) rodících se hvězd naleznete v dolní části snímku.

Bokovy globule (vpravo nahoře na prvním obrázku) WR hvězdy (uprostřed na prvním obrázku) Globule (dole na prvním obrázku)

Tarantule (30 Doradus) - mlhovina v LMC. Patrná tvorba nových hvězd. Fotografováno z HST ve viditelném oboru (WFPC2) a v IR oboru (kamera NICMOS). Zárodky hvězd (globule) jsou dobře patrné v IR oboru.

LKHA 101 (Koblížek, Doughnut) - hmotná velmi mladá hvězda v souhvězdí Persea. Kolem plynoprachový disk o velikosti větší než oběžná dráha Marsu. Z tohoto disku možná v budoucnosti vzniknou planety. Snímek z Keckova dalekohledu (2001) v IR oboru. Sama hvězda září v UV a není na snímku dobře patrná.