KOSMOLOGIE
Mnoho zajímavých informací o vzniku Vesmíru naleznete v Astrofyzice,
v pasáži Kosmologie.
HDF I (Hubble Deep Field) ve Velké
Medvědici
HST (WFPC2), 18 až 28.12.1995
Tento snímek je opravdu historický. Byl složen z 342 různých snímků pořízených HST v průběhu deseti dnů. Doba expozice byla 15 až 40 minut. Snímky byly fotografovány v různých oborech spektra. Jde o nejdetailnější dosažený snímek Vesmíru, ve kterém pohlížíme až na samotný horizont viditelného Vesmíru. Zobrazený výsek oblohy odpovídá velikostí malému penízku sledovanému ze vzdálenosti 25 m. Předpokládáme, že průměrné zastoupení různých typů galaxií nalezených v této části oblohy je stejné jako v kterémkoli jiném směru ve Vesmíru. Na snímcích bylo nalezeno 1500 galaxií v různých stupních vývoje. Některé galaxie vidíme přímo při jejich zrodu.
Velikost pole si můžete představit na přiložené animaci
(1.9 MB).

HDF II (Hubble Deep Field) ve Velké
Medvědici
HST (NICMOS), 1998
Mnoho objektů HDF je kosmologickým rudým posuvem posunuto do IR oblasti. Proto bylo HDF znovu exponováno kamerou NICMOS (Near Infrared Camera and
Multi-Object Spectrometer) v roce 1998. Pozorovány shluky až 12 miliard let staré, zárodky hvězd ve vzdálených obřích galaxiích.

HDF S (Hubble Deep Field,
South) v Tukanu
HST, říjen 1998, 10 dní.
Krátce poté, co byl pořízen snímek HDF I ve Velké medvědici se začalo uvažovat o stejném pokusu provedeném na jižní obloze stejným dalekohledem. Tentokrát se HST svým (téměř) dva a půlmetrovým skleněným okem podíval do souhvězdí Tukana. Pole bylo (stejně jako na severní polokouli) voleno tak, aby nerušily slabé hvězdy Mléčné dráhy, ani žádná blízká skupina galaxií

ADF (Axaf Deep Field) -
snímek obdobný HDF, ale fotografovaný ze Země dalekohledem MPG/ESO (2.2 m).

Mikrovlnné záření pozadí
- CMBR (Cosmic Microwave Backgroun Radiation)
COBE- 1992, WMAP - 2003
Mikrovlnné záření z počátku Vesmíru (z období oddělení záření od hmoty). Sonda
COBE (COsmic Background Explorer)
provedla detailní průzkum reliktního záření s přesností 7°. Jejím
následovníkem se stala sonda WMAP
(Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) z roku 2001.
Teplota: 2.73 K
Anisotropie: Měřené anisotropii (1992) odpovídá naše rychlost pohybu vzhledem k záření 390 km/s. Odečtemeli známý pohyb Slunce kolem středu Galaxie, vychází pro vlastní pohyb naší Galaxie rychlost 600 km/s.
Fluktuace: Záření sledované družicí COBE není zcela homogenní. Na mapě intenzity reliktního záření označují červené oblasti teplejší fluktuace a modré a černé oblasti chladnější fluktuace než je průměr. Odchylky těchto fluktuací od průměrné hodnoty jsou asi 1/100 000. Pravděpodobně jde o primodiální fluktuace z období oddělení záření od hmoty, které vedly ke vzniku galaxií.

Mapa fluktuací reliktního záření. Nalevo z COBE, napravo z WMAP.
Infračervené záření pozadí
- IRBR (Infra Red Backgroud Radiation)
COBE, (1998)
IR záření bylo sledováno již od samého vypuštění sondy (1989). IR experimenty jsou o třídu náročnější než experimenty v mikrovlnném oboru. V oboru IR září prach ve Sluneční soustavě, Zeměkoule i sama sonda, která musí být chlazena tekutým héliem. IR záření pozadí je fosilním zářením, které se kumuluje za celou dobu existence Vesmíru. Každá hvězda či objekt, který kdy ve Vesmíru žil, zanechává po sobě IR stopu. IR záření pozadí bylo sledováno na vlnových délkách
λ = 240×10−6 m a λ = 140×10−6 m. Celkové množství pozorovaného záření je o něco vyšší než předpokládají kosmologické modely. To znamená, že ve Vesmíru se dříve rodilo více hvězd než předpokládáme nebo že je ve Vesmíru více prachu než je nám známo.

Velkorozměrová struktura
Vesmíru - numerický model

SCUBA (Submillimeter Common-User Bolometer
Array)
1998 instalováno na Havaji
Na snímku slavné pole HDF, sledované v infraoboru pomocí zařízení SCUBA. Shluky jsou vznikající galaxie před 11 miliardami let!



|