GALAXIE - MESSIER II

Galaxie jsou základními stavebními kameny Vesmíru. Zpravidla jsou spirální či spirální s příčkou, existují však galaxie eliptické i nepravidelné. Na této stránce najdete Galaxie z  Messierova katalogu. Mnoho zajímavých informací o hvězdných systémech naleznete v Astrofyzice, v pasáži Hvězdné systémy.


M 74 - spirální galaxie typu Sc v souhvězdí Ryb. Vzdaluje se rychlostí 800 km/s. Průměr 100 000 l.y. Šířka ramen 1000 l.y.

M 74 (GCO) M 74 - VIZ M 74 - UV


M 77 (NGC 1068) - spirální galaxie typu Sb v souhvězdí Velryby. Jedna z největších galaxií v Messierově katalogu. Rozměry se odhadují na 170 000 l.y. Atypické široké emisní čáry ve spektru (rychle se pohybující oblaka plynu směrem od jádra). Seyfertova galaxie s aktivním jádrem. Jádro je silným radiovým zdrojem (označení Cetus A). Jsou v něm pravděpodobně superhmotné černé díry s hmotností až 100×106 Ms. Vpravo je snímek aktivního jádra z HST (FOC).

  


M 81 (Bodeho galaxie) - snadno vyhledatelná spirální galaxie v souhvězdí Velké Medvědice. V roce 1993 v této galaxii pozorována supernova. V roce 1994 měřena rotační křivka. Jako u jedné z mála galaxií je ve vnějších oblastech klesající, což indikuje malé množství skryté hmoty. Galaxie je gravitačně vázána s galaxií M 82. Na pravém snímku jsou obě galaxie M 81 a M 82.

M 81 M81 spolu s M 82


M 82 (Cigáro) - nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké Medvědice, velmi blízko galaxii M 81. Dohromady tvoří gravitačně vázanou dvojici. Těsný kontakt v nedávné minulosti pravděpodobně deformoval jádro galaxie M 82.


M 83 - Spirální galaxi typu SABc v souhvězdí Hydry. Přechodný typ mezi normálními galaxiemi a galaxií s příčkou. Malé jádro, v blízkosti centra zřetelné stopy prachu. Modré oblasti jsou  mladé  hvězdy (106−107 let). Červené oblasti jsou difúzní plynné mlhoviny, ve kterých se rodí hvězdy.

M 83 (AAO, David Malin) M 83 (GCO)


M 84 - čočkovitá galaxie v kupě galaxií v Panně. Typ S0. V centru objekt o hmotnosti 300×106 Ms (HST), dva malé výtrysky v radiovém oboru. Detekován rozsáhlý systém kulových hvězdokup. Obrázek vpravo je detail jádra z HST.

M 84 (LIM) M 84 (HST)


M 85 - čočková galaxie typu S0. Nejsevernější člen kupy galaxií v Panně. Část této kupy se nachází v souhvězdí Vlasy Bereniky. Pravděpodobně jde o dvojgalaxii spolu s M 84. průměr 125 000 l.y. V pravé části snímku je galaxie NGC 4394.


M 86 - čočkovitá galaxie typu S0, leží v centru kupy galaxií v Panně. Přibližuje se rychlostí 400 km/s!! Tvoří pár s jinou obří galaxií M 84. V těsné blízkosti malý eliptický průvodce.

 


M 87 (Virgo A) - blízká obří eliptická galaxie v kupě galaxií v Panně s charakteristickým výtryskem patrným v horní řadě snímků (GCO, VLT-1998). Průměr 120 000 l.y. Pravděpodobně ústřední galaxie v kupě. Hmotnost 2.7×1012 Ms. Rozsáhlý systém kulových hvězdokup. Spolu s M 84 a M 86 leží v centru kupy. Centrum galaxie M87 je velmi husté. Nalezen disk horkých plynů rotující kolem centra obří galaxie. Disk je patrný v levé dolní části předposledního snímku (HST, 1994). Byla pořízena i spektra z různých částí disku (napravo) a z nich rychlost rotace disku. Z té lze určit hmotnost centrálního objektu a z rozměrů disku lze odhadnout maximální rozměr objektu. Tyto výpočty vedou k natolik vysoké hustotě centrálního objektu, že v úvahu připadá jedině černá díra. Výtrysk z jádra obsahuje rychle se pohybující nabité částice a je složen z vláken příčných rozměrů 10 světelných let. Charakter výtrysku odpovídá modelům černých děr s tlustým akrečním diskem.

 M 87 (GCO) M 87 (VLT)
M 87 (HST) M 87 (HST), spektra


M 88 - spirální galaxie typu Sc v souhvězdí Vlasy Bereniky. Průměr 130 000 l.y. Člen kupy v Panně. Rozvinutá spirální ramena podobně jako u Velké galaxie v Andromedě.


M 89 - eliptická galaxie v kupě galaxií v Panně. Typ E0, slabý radiový zdroj. Objevena obálka zasahující do vzdálenosti 150 000 .l.y. Od centra galaxie míří výtrysk o velikosti 100 000 l.y. (AAT).

 


M 90 (NGC 4569)- jedna z největších spirálních galaxií v kupě galaxií v Panně. Přibližuje se rychlostí 383 km/s. Vlastní rychlost vzhledem ke kupě tak musí být cca 1500 km/s (Hallův dalekohled, Lowell Observatory, 1998).


Fotografie

Aldebaran Homepage