DALEKOHLEDY II

Obecné informace o dalekohledech naleznete v kategorii Astrofyzika, kapitole Dalekohledy. Také se můžete podívat na tabulku největších dalekohledů obou polokoulí a porovnat plochy  jejich zrcadel. V této části si prohlédneme radiové dalekohledy, neutrinové dalekohledy a dalekohledy hledající gravitační vlny.

RATAN 600 -  sovětský radioteleskop, rozměry největší na světě. Umístěn na kavkaze v blízkosti vesničky Zelenčukskaja, 20 km od šestimetrového optického dalekohledu. Odrazné desky umístěny jen po obvodě (2 m×7.2 m, 895 kusů), celkem plocha 20 000 m².Vlnový rozsah 1 cm až 50 cm.

Arecibo - nejvýkonnější radioteleskop světa, ostrov Portoriko. Průměr antény 304 metrů, anténa vyplňuje celé údolí. Povrch tvoří 40 000 hliníkových desek. Postaven 1963. V roce 1974 vysláno poselství mimozemským civilizacím (směrem ke kulové hvězdokupě v Herkulu M 13, 20 000 l.y.).  Rekonstrukce 1997. Od roku 1999 projekt SETI na vyhledávání mimozemských civilizací. Data zpracovávají spořiče monitorů milionů počítačů po celém světě.
Objevy: první planety mimo Sluneční soustavu, perioda rotace Merkuru, podvojný pulsar 1913+16, který vedl na nepřímý objev gravitačních vln.

Další snímky: schéma dalekohledu, Gregoriho konstrukce pro ohnisko (1, 2, 3).

GBT (Green Bank Telescope) - největší pohyblivý radioteleskop na světě. Postaven v Green Banku (Západní Virginie), rozměry 100 m × 110 m. Radioteleskop byl postaven na místě původního radioteleskopu (92 m), který se zřítil vlivem únavy materiálu. Uvedení do provozu: 2000. Celková pohybující se hmotnost: 7300 tun. Plocha tvořena 2004 panely na pohyblivých pístech. Gregoriho optický systém.

VLA - Very Large Array 
Síť 27 radioteleskopů poskládaných do tvaru písmene Y

Průměr antén: 25 m
Hmotnost jedné antény: 230 tun
Délka ramena sítě: 36 km
Nejvyšší frekvence: 43 GHz
Rozlišení: 0,04″
Uvedení do provozu: 1981
Cena: osmdesát milionů dolarů
Umístění: Nové Mexiko, nedaleko města Socorro

Další snímky: (1, 2, 3)

VLBA (Very Long Baseline Array) - síť deseti radioteleskopů
D = 25 m
m = 240 tun
Dokončení: 1993
Cena: 85 milionů USD
Nejdelší základna: 8 600 km
Provozovatel: NFS (National Science Foundation)

Stanice: Mauna Kea (Havaj), Owens Valley (Kalifornie), Brewster (Washington), North Liberty (Iowa), Hancock (New Hampshire), Kitt Peak (Arizona), Pie Town (Nové Mexiko), Los Alamos (Nové Mexiko), Fort Davis (Texas),  St. Croix (Panenské ostrovy).

J. C. Maxwell - radioteleskop pro milimetrové vlny o průměru 15 metrů. Je součástí havajské observatoře na Mauna Kea.

LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) - největší "dalekohled" na gravitační vlny. Jde o obří interferometr se dvěma rameny, každé o délce 4 kilometry. Rameny prochází laserový paprsek z Nd:Yag laseru (10 W). Přesnost měření délky ramen je 10⁻¹⁶ m.  Zařízení jsou postavena dvě, v Hanfordu (Washington) a v Livingstonu (Lousiana). Při průchodu gravitační vlny by mělo dojít k změně polohy testovacího tělíska na konci ramene.

Virgo - další právě stavěný dalekohled pro gravitační vlny založený na interferometru s dlouhými rameny. Cascina, 10 km od městečka Pisa, Itálie, ramena 3 km.

LISA (Laser Interferometric Space Antena) - připravovaný dalekohled na gravitační vlny. V provozu bude někdy kolem roku 2010. Bude složen z několika malých sond, jež by měly se základnou několik milonů kilometrů chytat gravitační vlny. Jak řekl Martin Rees, je paradoxní, že o tento výzkum nemají prakticky vůbec zájem mladí astronomové. Jedná se totiž o "běh na dlouhé trati". Zatímco dnešní mladí hvězdáři chtějí mít výsledky pokud možno okamžitě. Takové nákladné projekty, jakým bude i LISA, se tak stávají doménou "starších pánů". Celebrity, jakými Martin Rees či Igor Novikov bezesporu jsou, pak mohou získat od vlády patřičné peníze. 

Super Kamiokande - Neutrinová observatoř z roku 1996. Japonsko, 1700 m pod povrchem hory Ikena Jama, starý Zinkový důl poblíž městečka Kamioka. 50 000 tun vody. Po stěnách 13 000 fotonásobičů, průměr nádoby 40 metrů. Detektor detekuje Čerenkovovo záření elektronu nebo mionu vzniklého srážkou elektronového nebo mionového neutrina s neutronem. Rozliší elektronové a mionové neutrino. V průměru je zachyceno jedno atmosférické neutrino (vzniklé z kosmického záření v atmosféře) za hodinu a půl. 5.6.1998 oznámení nenulové hmotnosti neutrin Ze směru nad detektorem chodí jiná skladba neutrin než ze směru skrze Zemi. Neutrina prošlá Zemí měla čas na oscilace. Oscilace vůně je důkazem nenulové hmotnosti alespoň jednoho typu neutrin - mionového m = (0.07±0.04) eV. 

SNO (Sudburská neutrinová observatoř) -  umělohmotná láhev s vodou
umístění: 2 km pod zemí, starý důl, Ontario
cena: 50 milionů USD
uvedení do provozu: 1998
průměr láhve: 12 m
náplň: 1 000 tun D₂O, celé ponořeno do další láhve s 7 000 tunami H₂O
citlivost: 1 neutrino/hodinu
snímání: 10 000 fotodetektorů na povrchu láhve, bude se instalovat detektor neutronů
reakce: ν + D → ν + γ