Fórum Aldebaran

[Dvell]

Skvělá přednáška,
Jen jsem se zapoměl zeptat snad mi někdo z vás poradí jakým zdrojem jsou tyto sodny napájeny? pokud letí "ve stínu Země" ale zdá se že byly pokryty solárnímy články, tak si nějak nejsem jist.. Dík za odpověď

S pozdravem

Dvell

[Vojta Hála]

Stín Země (umbra) je dlouhý cca 1,4 milionu kilometrů a Lagrangeův pod L2 je o 100 tisíc km dál. Navíc sondy nejsou v něm, Herschel obíhá L2 ve vzdálenosti cca 800 tisíc km, Planck zhruba poloviční, ale i to je dál než odtud na Měsíc. Takže je oba hřeje Sluníčko.

[Dvell]

Dobře a ještě by mne zajímalo jak se to vlastně tak udělá že něco obíhá kolem nehmotného bodu.. to mi nějak není jasné, dá se to nějak jednoduše vysvětlit?

S pozdravem

Dvell

[Semtex]

Vtip je v tom, že satelity neobiehajú "okolo nehmotného bodu", ale pohybujú sa na obežnej dráhe okolo Slnka a sú ovplyvňované gravitačným poľom Slnka i Zeme.

V bode L2 sa gravitačné pôsobenie Zeme a Slnka sčítava, takže teleso má vyššiu orbitálnu rýchlosť ako Zem a preto, hoci je ďalej od Slnka, vykoná jeden obeh okolo Slnka za rovnaký čas ako Zem.
Fakt, že teleso nemení svoju polohu voči Zemi a Slnku nemení nič na tom, že spoločne so Zemou obieha okolo Slnka po vlastnej dráhe.

[Vojta Hála]

Co napsal Semtex je pravda, ale jen přímo v libračním bodě. Když ho chceme obíhat, potřebujeme sílu, která má směr do tohoto bodu. Gravitační a odstředivé síly v soustavě Země-Slunce mají právě takový efekt - když se těleso z L2 vychýlí ve směru kolmém na spojnici Země-Slunce, tak výslednice těchto sil není nulová, ale tlačí těleso zpátky do L2. Může proto sloužit jako síla dostředivá při obíhání kolem L2. Proto tam můžeme mít současně spoustu sond na různých orbitách.

[borsky]

Ono je to ještě o trochu složitější. Stabilní rovnováha je pouze v libračních bodech L4 a L5, kolem nichž se samovolně hromadí různé kosmické smetí. Body L1, L2 a L3 jsou v radiálním směru labilní, jak se snadno nahlédne. Když se těleso přiblíží více k Zemi, převládne přítažlivá síla nad odstředivou a těleso začne padat k Zemi. Naopak, když se těleso více vzdálí, převládne odstředivá síla a těleso se bude tím víc vzdalovat. Lze nalézt poměrně složité dráhy v blízkosti libračních bodů, na kterých lze sondu s relativně malými náklady udržet, ale ani ty nejsou stabilní a odchylky, které vzniknou např. působením ostatních planet, je třeba průběžně korigovat.

Cituji ze stránek ESA: