Savart, Félix

(1791–1841)

Francouzský fyzik a akustik. Savart původně vystudoval medicínu ve vojenské nemocnici v Métách, v roce 1816 získal lékařský titul na Univerzitě ve Štrasburku. Savartovi ale učarovala různá vibrující tělesa a jimi vytvářené vlny a začal se zabývat akustikou. Vynalezl tzv. Savartovo kolo – rotující kovový disk se zuby, který je zdrojem zvuku přesně definované frekvence úměrné úhlové rychlosti kola. V roce 1817 se přestěhoval do Paříže, kde zkonstruoval housle, na kterých konal pokusy se zvukem, zejména ho zajímal přenos zvuku ze strun do dřevěného těla houslí. Studoval také hlasy zvířat a lidí. V roce 1820 získal místo učitele fyziky na Pařížské univerzitě. Zde spolu s Biotem konali experimenty s magnetickým polem generovaným elektrickým proudem. V roce 1820 objevili Biotův-Savartův zákon, podle kterého lze z rozložení elektrických proudů dopočítat vytvořené magnetické pole. Laplace dal tomuto zákonu elegantní matematickou podobu. V roce 1827 se Savart stal členem Pařížské akademie a o rok později profesorem na Collège de France. Po Savartovi jsou pojmenovány: Biot-Savartův zákon, Savartovo kolo.