Rubbia, Carlo

(1934)

Italský fyzik, který spolu s Meerem objevil na urychlovači SPS v Evropském středisku jaderného výzkumu CERN polní částice slabé interakce (W⁺, W^–, Z⁰). Za tyto práce získali v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku. Rubbia studoval na Univerzitě v Pise, studia zakončil v roce 1959 prací věnovanou kosmickému záření. Poté odešel na jeden a půl roku dlouhý studijní pobyt na Kolumbijskou univerzitu do Spojených států. Zde se zabýval rozpady mionů a jejich záchytem atomovým jádrem. V roce 1960 se vrátil do Evropy a začal pracovat v nově vzniklém středisku CERN. Věnoval se srážkám protonů a jako první pozoroval baryony s kvarkem „c“. V roce 1970 se stal profesorem na Harvardu. Na přelomu let 1983/1984 objevil spolu s Meerem polní částice slabé interakce. Spolupracoval s podzemní částicovou laboratoří v italském Gran Sasso. V roce 1989 se stal ředitelem Evropského střediska jaderného výzkumu CERN. Po Rubbiovi je pojmenována planetka 8398 Rubbia.