Roentgen, Wilhelm Conrad

(1845–1923)

Německý fyzik, objevitel paprsků X, které dnes nazýváme Roentgenovo záření. Jde o krátkovlnné, životu nebezpečné elektromagnetické záření, které přineslo revoluci v lékařské diagnostice. V roce 1901 obdržel první Nobelovu cenu za fyziku.

Röntgen vystudoval Polytechniku v Curychu a poté se stal profesorem fyziky na universitách ve Štrasburku (1876–1879), Giessenu (1879–1888), Würzburgu (1888–1900) a Mnichově (1900–1920). Röntgen zkoumal také pružnost materiálů, kapilární chování tekutin, měrná tepla plynů, vedení tepla v krystalech, absorpci tepla plyny a piezoelekrický jev. V roce 1895 zjistil, že při experimentech s katodovou trubicí (částečně vakuovaná skleněná trubice s elektrodami, kterou teče elektrický proud), že blízko uložený kus barium-platino-kyanidu září, je-li trubice v provozu. Domyslel si, že když elektrony v trubici narazí na sklo, vznikne dosud neznámé záření, které prochází místností a při dopadu na chemikálii způsobí její fluorescenci. Při dalším výzkumu zjistil, že záření prochází papírem, dřevem a hliníkem. Zjistil také, že exponuje fotografické desky. Záření nazval paprsky X. Vytvořil první rentgenové fotografie vnitřku kovových objektů a kostí ruky své ženy. Na jeho počest se dnes záření nazývá Röntgenovo. Později se zjistilo, že jde o krátkovlnné elektromagnetické záření.