Oppenheimer, Julius Robert

(1904–1967)

Americký teoretický fyzik, který řídil nukleární výzkum v Los Alamos, kde zkonstruoval první atomovou bombu. Pro tuto činnost se mu někdy přezdívá „Otec atomové bomby“. Po válce se stal hlavním poradcem Amerického úřadu pro atomovou energii a zasadil se o kontrolu jaderných zbraní v poválečném závodu se Sovětským svazem. Hluboce se věnoval kvantové teorii částic, atomů a molekul. Ukázal, že proton není hledaným Diracovým antielektronem. Odvodil teoreticky horní mez pro hmotnost neutronové hvězdy (spolu s Volkovem a Landauem). Byl profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Získal cenu Enrica Fermiho. Jsou po něm pojmenovány: Bornova-Oppenheimerova aproximace, Tolmanova-Oppenheimerova-Volkovova-Landauova mez hmotnosti neutronové hvězdy, Oppenheimerův-Phillipsův proces (jedna z jaderných reakcí s deuteronem) a Bornova-Oppenheimerova aproximace pro výpočet vlnové funkce molekuly.