Kaluza, Theodor Franz Eduard

(1885–1945)

Německý matematik a fyzik, který zasvětil život tvorbě jednotné teorie gravitačního a elektromagnetického pole. Když se pokusil v roce 1919 hledat řešení rovnic obecné relativity v pěti dimenzích (jakožto matematické cvičení), zjistil, že se v soustavě rovnic automaticky objeví i Maxwellovy rovnice pro elektromagnetické pole. Prováděl první úspěšné pokusy o nekvantové sjednocení dvou polí v pěti dimenzích. Dnes jsou tyto modely známy pod názvem Kaluza-Kleinovy teorie (Oskar Klein, nikoli Felix Klein). Tento model měl výraznou podporu Alberta Einsteina. Po objevení slabé a silné interakce se ukázalo, že do modelů nijak nezapadají, a proto byly opuštěny. Do fyziky se vrátily až po mnoha desetiletích v rámci současných strunových teorií. Kaluza se také zabýval modely atomového jádra.

Kaluza vystudoval matematiku na Univerzitě v Köningsbergu. Teprve později se začal zabývat fyzikou, zejména matematickou stavbou obecné relativity a klasické elektrodynamiky. V roce 1929 se stal profesorem na Univerzitě v Kielu, v roce 1935 na Univerzitě v Göttingen. Mezi jeho další zájmy patřilo studium jazyků, ovládal 17 jazyků včetně arabštiny.