Fermat, Pierre de

(1601–1665)

Francouzský právník, který studoval matematiku ve svých volných chvílích. Přestože matematiku studoval jen jako amatér, byly jeho teorie na velmi výjimečné úrovni a ne nadarmo se o něm říká, že patří mezi největší matematiky všech dob. Měl zvyk psát si své poznámky na okraje knih nebo je posílat dopisem přátelům, než je publikoval. Objevil analytickou geometrii nezávisle na Descartesovi, ale nepublikoval ji. Spolu s Pascalem vystavěli teorii pravděpodobnosti a sám v optice objevil princip nekratšího času, dnes pojmenovaný na jeho počest Fermatův princip. Ten spočívá v tom, že světlo mezi dvěma body neprostupuje prostředím nekratší možnou cestou, ale vybírá si cestu, která je časově nejkratší (přesněji extremální). Dále provedl mnoho základních výpočtů a odvodil mnoho zákonů v optice. Plynně hovořil francouzsky, italsky, latinsky, španělsky a řecky.

Byl proslulý psaním poznámek na okraje knih a jednou odvodil, že rovnice xⁿ+yⁿ = zⁿ nemá celočíselné řešení pro n > 2. Řekl: „Vymyslel jsem opravdu krásný důkaz, který nezaplní ani okraj této stránky“. Dokázat tuto větu se povedlo až v roce 1995 panu A. Willesovi.