Einstein, Albert

(1879–1955)


Německo-americký fyzik, který v roce 1905 navrhl speciální teorii relativity, ve které byl podán korektní popis částic pohybujících se vysokými rychlostmi. Dva postuláty speciální teorie relativity byly: rychlost světla ve vakuu je konstantní a zákony fyziky platí stejně pro všechny inerciální soustavy. Einstein věděl o Michelson-Morleyho experimentu, který ukázal, že rychlost světla nezávisí na pohybu Země, ale nebyl seznámen s Lorentzovou prací po roce 1895, proto nezávisle odvodil již známou Lorentzovu transformaci.

V roce 1905 vysvětlil Einstein fotoelektrický jev předpokladem, že se světlo skládá z částic (fotonů) s energií rovnou ħω, kde ħ je Planckova konstanta a ω je úhlová frekvence fotonu. Možnost vytržení elektronu z kovů za pomoci světla (fotoelektrický jev) je tak dáno především frekvencí jednotlivých fotonů, nikoli jejich počtem. Název foton pro tyto částice ale poprvé použil americký chemik Gilbert Lewis (1875–1946) až v roce 1926.

Následovalo také odvození obecné teorie relativity. Gravitaci popisuje jako zakřivený časoprostor popisovaný tenzorem křivosti. Sama tělesa přispívají k zakřivení časoprostoru a pohybují se v něm po nejrovnějších možných drahách – geodetikách. Einstein později v obecné teorii relativity zavedl tzv. kosmologickou konstantu, která upravovala rovnice tak, aby neposkytovaly jako své řešení jen expandující Vesmír. Po objevu expanze Vesmíru Einstein tento člen zavrhl a údajně prohlásil, že se jednalo o největší omyl v jeho životě.

Einstein strávil zbytek svého života neúspěšným bádáním nad vytvořením jednotné teorie, která by vysvětlovala všechny známé síly v řírodě jako jednu elementární sílu. Po Einsteinově smrti se přišlo na to, že jeho mozek vykazoval značné anomálie. Část mozku, která je odpovědná za matematické smýšlení byla o 15% větší než je běžné. Navíc rýhy normálně probíhající od přední části mozku k zadní, neprobíhaly u insteina v celé délce. Není však jasné, zda tato skutečnost přímo korespondovala s Einsteinovou vědeckou tvořivostí.

Albert Einstein byl poctěn Nobelovou cenou za fyziku v roce 1921, paradoxně však za vysvětlení fotoelektrického jevu a nikoli za obecnou relativitu, která byla jeho hlavním přínosem k poznání zákonitostí přírody.


Slavní lidé Aldebaran Homepage