Cassini, Giovanni Domenico

(1625–1712)

Italský astronom a inženýr. Narodil se v Perinaldu v Janovském státě. Působil nejprve na observatoři v Panzanu a na Boloňské univerzitě. Roku 1671 odešel do Paříže, kde se stal prvním ředitelem pařížské hvězdárny postavené Ludvíkem XIV. Francii pojal za svou, a tak je dnes známý i jako Jean-Dominique. Ve Francii pak působili i jeho potomci, kteří se stali také uznávanými vědci.

Cassini objevil nezávisle na Robertu Hookovi okolo roku 1665 Velkou červenou skvrnu na Jupiteru. Objevil také čtyři měsíce planety Saturn (Japetus, Thetys, Rhea, Dione) a roku 1675 si všiml i dělení jeho prstenců, které se po něm dnes nazývá Cassiniho. Zhruba v roce 1690 zjistil, že atmosféra Jupiteru rotuje diferenciálně. Roku 1672 poslal svého spolupracovníka Jeana Richera do Francouzské Guyany, aby spolu mohli změřit sluneční paralaxu Marsu (9,5” s chybou pouhých 0,7”) a tím vzdálenost Marsu od Země a z třetího Keplerova zákona i vzdálenost Slunce od Země. Objevil osm komet a zvířetníkové světlo. Na Marsu našel polární čepičky. Jako první také dokázal měřit zeměpisnou délku metodou, při níž se místo přesného chronometru využívalo zákrytů Jupiterových měsíců a kterou navrhl již Galileo. Mohl tak změřit i velikost Francie, což velmi zarmoutilo Ludvíka XIV., protože vyšla plocha mnohem menší, než se očekávalo. S Jeanem Picardem publikoval detailní mapu Měsíce. Pravděpodobně pozoroval i později Messierem objevenou otevřenou hvězdokupu M 50.

Kromě astronomie vedl také různé stavební práce na opevněních a regulacích řek. Začal tvořit první topografickou mapu Francie. Práci dokončoval až jeho syn a nakonec i vnuk a byla vydána o více než sto let po začátku měření.

Po Cassinim bylo pojmenováno mnoho objevů, objektů a výtvorů. Z posledních to byla například sonda Cassini, která se vydala na cestu k Saturnu. Na Saturnově měsíci Iapetu se po něm jmenuje tmavá oblast pokrývající polovinu tělesa. Na Marsu i na Měsíci jsou Cassiniho krátery. Samozřejmě má i planetku, s číslem 24 101. Známe Cassiniho zákony slapově vázaných těles. Pro Fibonacciho posloupnosti také platí Cassiniho rovnice. Nakreslit si můžeme Cassiniho ovály. Naproti tomu Cassiniho zobrazení vymyslel až jeho vnuk César-François Cassini de Thury.