Brattain, Walter Houser

(1902–1987)

Americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Williamem Shockleym získali v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku za výzkum vlastností polovodičů a za objev transistoru. Tranzistor nahradil objemné elektronky a vedl k miniaturizaci elektronických zařízení.

Brattain získal PhD na universitě v Minnesotě a v roce 1929 se stal vědeckým pracovníkem Bellovývh telefonních laboratoří. Jeho výzkum se týkal povrchových vlastností pevných látek, zejména atomové struktury, která se na povrchu a uvnitř látek liší. Spolu s Shockleym a Bardeenem vynalezli v roce 1947 tranzistor. Bellovy laboratoře Brattain opustil v roce 1967, stal se profesorem na Whitmanově koleji a v roce 1972 odešel do důchodu. Získal řadu patentů a napsal mnoho článků o fyzice pevných látek.