Bloch, Felix

(1905–1983)

Ve Švýcarsku narozený americký fyzik, který sdílí Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1952 spolu s E. M. Purcellem za objevení metody měření magnetického pole atomového jádra pomocí magnetické rezonance.

Bloch učil na universitě v Lipsku, a to až do roku 1933, kdy Adolf Hitler přišel k moci. Emigroval do USA, kde v roce 1939 získal občanství. Poté co se v roce 1934 stal zaměstnancem Standfordské university v Palo Alto, navrhl metodu na rozdělení svazků neutronů do dvou složek, která byla založena na dvou možných orientacích spinu neutronů v magnetickém poli. V roce 1939 spolu s Alvarezem změřili magnetický moment neutronu. Během druhé světové války pracoval Bloch v Los Alamos (jaderný výzkum) a na Harvardově universitě (vývoj obranných radarů). V roce 1945 se Bloch vrátil do Stanfordu spolu s W. W. Hansenem a M. E. Packardem, kde rozvinuli princip magnetické rezonance k zjišťování vztahu mezi magnetickými vlastnostmi jader a krystalickou strukturou látek. Jaderná magnetická rezonance se stala významnou metodou sledování složení látek a struktury molekul. Magnetická rezonance nalezla také významné uplatnění v diagnostické medicíně. Bloch byl prvním ředitelem Evropského střediska jaderného výzkumu CERN (1954–1955).