OBSAH Orientace na obloze Orientace na obloze Dalekohledy

SOUŘADNICE A ČASOMÍRA

Na této stránce naleznete kapitoly:
     Základní pojmy
Souřadnicové soustavy
Časomíra


Základní pojmy

Nebeská sféra

  • Pomyslná projekční plocha v nekonečné vzdálenosti. Koule s nekonečným poloměrem. Každý bod uvnitř je středem.

Význačné kružnice ("hlavní")

  • Horizont (obzorník): Projekce vodorovné roviny na nebeskou sféru. Závisí na poloze pozorovatele. Roviny rovnoběžné s horizontem protínají nebeskou sféru ve „vodorovných kružnicích".
  • Ekvátor (světový rovník): Projekce roviny zemského rovníku na nebeskou sféru.
  • Ekliptika (zvířetník): Projekce roviny oběžné dráhy Země kolem Slunce na nebeskou sféru. Jinak: Zdánlivá dráha Slunce na obloze.
  • Galaktický rovník: Průsečík roviny Galaxie s nebeskou sférou. Prochází mléčnou dráhou.

Význačné body

  • Zenit (nadhlavník): Horní průsečík svislé přímky se světovou sférou.
  • Nadir (podnožník): Dolní průsečík svislé přímky se světovou sférou.
  • Severní světový pól: Průsečík rotační osy Země s nebeskou sférou v severním směru osy. (V blízkosti hvězdy Polárka).
  • Jižní světový pól: Průsečík rotační osy Země s nebeskou sférou v jižním směru osy.
  • Jarní bod : Průsečík ekliptiky se světovým rovníkem v souhvězdí Ryb. Slunce se nachází v jarním bodě při jarní rovnodennosti.
  • Podzimní bod: Průsečík ekliptiky se světovým rovníkem v souhvězdí Panny. Slunce se nachází v podzimním bodě při podzimní rovnodennosti.
  • Jih: Bod horizontu nejbližší k jižnímu světovému pólu.
  • Sever: Bod horizontu nejbližší k severnímu světovému pólu.

Význačné kružnice ("vedlejší")

  • Místní poledník: Kružnice procházející jihem, zenitem, severem a nadirem. Závisí na poloze pozorovatele. Kolmá na horizont. Ostatní kružnice kolmé na horizont a procházející zenitem a nadirem se nazývají „výškové kružnice".
  • Kolur rovnodennosti: Kružnice procházející jarním bodem, severním světovým pólem, podzimním bodem a jižním světovým pólem. Kolmá na světový rovník.


Souřadnicové soustavy

Obzorníkové souřadnice

  • Azimut (A): Úhel měřený po horizontu směrem od jihu k západu (jih 0°, západ 90°, sever 180°, východ 270°). Udává se ve stupních.
  • Výška (h): Úhel měřený po výškové kružnici směrem od horizontu k zenitu (horizont 0°, zenit 90°, nadir - 90°).
  • Tato síť je nehybná vzhledem k pozorovateli. Využívá se u horizontálních montáží dalekohledů.

Rovníkové souřadnice I. druhu

  • Hodinový úhel (t): Úhel mezi místním poledníkem a objektem měřený ve směru zdánlivého pohybu hvězd, tj. od jihu k západu. Udává se v hodinách (azimut vyjádřený v hodinách). Horní kulminace: hvězda v nejvyšším bodě své dráhy (nad jihem, t = 0 h). Dolní kulminace: hvězda v nejnižším bodě své dráhy (nad severem, t = 12 h).
  • Deklinace (Δ): Oblouk mezi rovníkem a hvězdou měřený po deklinační kružnici hvězdy ve stupních. (světový rovník 0°, severní světový pól 90°, jižní světový pól ­ 90°).

    Tato síť se využívá se u paralaktických montáží dalekohledů.

Rovníkové souřadnice II. druhu

  • Rektascenze (α): Oblouk mezi jarním bodem a deklinační kružnicí hvězdy měřený ve stupních nebo v hodinách (jarní bod : 0° = 0 h).
  • Deklinace (Δ): Oblouk mezi rovníkem a hvězdou měřený po deklinační kružnici hvězdy ve stupních. (světový rovník 0°, severní světový pól 90°, jižní světový pól ­ 90°).

    Tato síť se otáčí zdánlivě spolu s oblohou.


Časomíra

Časomíra - časy odvozené z rotace Země

  • Hvězdný čas (θ): Hodinový úhel jarního bodu. Jde o rektascenzi hvězd, které právě kulminují. θ = α + t.
  • Pravý sluneční čas (Tp ): Hodinový úhel Slunce ±12 hodin (poledne Tp = 12 hodin). Plyne nepravidelně ze dvou důvodů:
    1. Slunce se pohybuje po ekliptice a ne po Světovém rovníku, po kterém měříme hodinový úhel.
    2. Země obíhá kolem Slunce po elipse nestejnou rychlostí. Slunce se proto na obloze pohybuje „nerovnoměrně".
  • Střední sluneční čas (Ts ): Hodinový úhel myšleného tělesa, které se pohybuje rovnoměrně po Světovém rovníku, tak aby se jeho hodinový úhel co nejméně lišil od hodinového úhlu pravého Slunce ±12 hodin. Rozdíl mezi Tp a Ts udává časová rovnice E = Tp ­ Ts. Pravý a střední sluneční čas jsou si rovny 16.4, 14.6, 1.9, a 25.12. Největší odchylky jsou 3.11 (+16 minut) a 12.2 (-12 minut).
  • Místní střední sluneční čas: (T): Střední sluneční časy poledníků (pásem po 15°).
  • Světový čas (UT): Místní čas nultého poledníku - prochází Greenwichem. Středoevropský čas (SEČ): Místní čas 15° východně od Greenwiche. SEČ = UT + 1 h.
  • Střední sluneční čas plyne pomaleji než hvězdný čas. Slunce se při zdánlivém pohybu opožďuje o cca 1° za den díky oběhu Země kolem Slunce. Střední sluneční čas (tedy i světový čas UT) plyne nepravidelně z těchto důvodů:

    1. Pohyb severního pólu Země (oběh za 430 dní).
    2. Sezónní nerovnoměrnost rotačního pohybu Země. Moment hybnosti Země závisí na cirkulaci atmosféry a hydrosféry (0,06 s).
    3. Systematické zpomalování rotace Země. Slapové tření, zmenšování zploštění Země (reakce na poslední odlednění) (0,0017 s/století).
    4. Náhlé skoky rotace Země. Snad přesuny hmot v Zemi.

Časomíra - nerotační časy

  • Efemeridový čas (ET): založen na oběhu Země kolem Slunce. Zaveden v roce 1958 za pomoci tropického roku. Počátek času ET byl zvolen v roce 1900 vzhledem k UT. V tomto roce odpovídá sekunda ET sekundě UT nejvíce.
    • Tropický rok: doba mezi dvěma průchody Slunce jarním bodem, základ ET.
    • Siderický rok: doba mezi dvěma průchody Slunce stejným bodem ekliptiky. Jarní bod se pohybuje Slunci vstříc, tropický rok je kratší než siderický asi o 21 minut.
    Efemeridový čas se v praxi neurčuje pomocí Slunce. Nepřesné - Slunce se pohybuje po ekliptice a sluneční kotouč má velký rozměr. Určuje se ze zákrytů hvězd Měsícem, z časů zatmění, atd.
  • Atomový čas (TAI): založen na měření frekvence přechodů energetických stavů atomů. Zaveden roce 1967 tak, aby se sekunda TAI rovnala s co největší přesností sekundě ET. Počátek TAI byl zvolen o světové půlnoci 1.1.1958 vzhledem k UT. Rozdíl mezi TAI a ET je přibližně konstantní: ET-TAI = 32,184 s.
  • Terestrický čas (TT): Konzistentní s OTR. Zaveden v roce 1992 tak, aby plynule navázal na čas  ET (TAI + 32,184 s). Současně byly zavedeny další dva časy konzistentní s OTR, ty však nenavazují spojitě na historický vývoj definic času, tak jako řada UT - ET - TAI - TT. Jde o barycentrický souřadnicový čas (TCB) a geocentrický souřadnicový čas (TCG).
Prohlížeč musí umožňovat JAVA aplety
 
 
 
OBSAH Orientace na obloze Orientace na obloze Dalekohledy