Mars

Mars – tato rudá planeta je více než
sto let spojována s mimozemským životem. Dodnes si však uchovala své tajemství.
Ani s dnešními poznatky ze sond nemůžeme otázku existence života na Marsu s určitostí potvrdit
ani vyvrátit, ačkoli je Mars bezesporu nejsledovanější planetou Sluneční soustavy.
Mars byl přínosem pro lidské poznání i v dobách Johannese
Keplera, kterého pozorování Marsu přivedlo ke třem zákonům o pohybu planet.
|
Život na Marsu
Mars, známý jako Rudá
planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem Sluneční
soustavy. Jeho význačnost spočívá v tom, že v minulosti, ale i dnes lidé
spojují tuto planetu s mimozemskou formou života. V roce 1996 byl zkoumán
meteorit z povrchu Marsu, nalezený v Antarktidě. Po jistou dobu se zdálo, že
v něm jsou primitivní stopy života z období před 3,8 miliardami let. Další podrobné
průzkumy tohoto meteoritu domněnku nepotvrdily. Rozpětí teplot, které dnes na
Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě ), by bylo snesitelné pro některé
primitivní formy života, žijící na Zemi.
Sondy
Myšlenka mimozemského života a snaha o poznání
pravdy přivedla americké vědce již v roce 1975 k vyslání dvou kosmických
sond (Viking 1 a Viking 2) na Mars. Kamery sond nenalezly stopy rostlin
ani živočichů, z povrchových vzorků byla přímo na místě provedena chemická
analýza, která existenci života nepotvrdila ani nevyvrátila. V roce
1996 na Marsu přistála sonda Mars
Pathfinder, která podrobně prozkoumala
bezprostřední okolí přistání (vozítko Sujourner) Marsu. V roce 1997 k Marsu přilétla sonda Mars Global Surveyor
(MGS),
která prováděla podrobný průzkum celé planety do roku 2006. V roce 2004 mise
Mars Exploration Rover (MER) dopravila na povrch dvě výkonná vědecká vozítka
Spirit a Opportunity. V roce 2006 dolétla
k planetě sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).
V roce 2008 dolétla k Marsu další americká sonda Fénix
se stejnojmenným vozítkem o hmotnosti 410 kg. Následovníkem bude celá obří laboratoř
Mars Science Laboratory, která k Marsu poletí pravděpodobně v roce 2011.
Třímetrový kolos s hmotností 900 kg bude schopen samostatného pohybu po povrchu
planety. Jediná evropská sonda, která zkoumá planetu je
Mars Express z roku 2003. Bezchybně funguje orbitální modul, přistávací
modul Beagle 2 selhal. |
Povrch
Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé
planety jí dala jméno (Mars – podle boha válek). Obrovské sopky,
z nichž ta největší – Olympus Mons (24 km vysoká, 550 km
široká, kráter o průměru 72 km) je největší sopkou Sluneční soustavy,
jsou zkamenělými svědky vývoje planety. Pro Mars jsou charakteristické
systémy kaňonů vzniklé pohybem
kůry. Snímky z Vikingů, Pathfinderu a MGS ukazují místa, kudy
dříve tekla voda. Přítomnost vody prokázal i přímý výzkum povrchu Marsu za
pomoci různých vozítek. Byly nalezeny pískovcové sedimenty charakteristické pro
vodní aktivitu. Z toho, co o Marsu víme, se zdá, že dříve byl Mars vlhčí
a teplejší, než je dnes.
Atmosféra
Složení atmosféry: 95,3 % CO2; 2,7 % N2; 1,6 % Ar; 0,14 % O2 0,07 % CO; 0,03 % H2O. Rychlost větru naměřena až 450 km/hod.
Magnetosféra
Mars nemá v současné době žádné globální pole.
Sonda MGS ale prokázala remanentní pole v marsovských horninách. To znamená, že
Mars v minulosti magnetické pole měl. Patrné je také jeho přepólovávání. Z neznámých důvodů Mars o své magnetické pole přišel.
Měsíce
Mars má dva malé měsíce – Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Pravděpodobně to dříve byly planetky,
které Mars zachytil svou gravitací. Je těžké zpozorovat je i velkým dalekohledem,
protože mají průměr jen 23 a 16 km a jde o nepravidelná
skaliska posetá krátery. |
Základní data o Marsu
|
Historie poznávání Marsu
|
hmotnost |
6,4×1023 kg |
průměr |
6 794 km × 6 751 km |
hustota |
3 930 kg m−3 |
povrchová teplota |
–130 °C až +17 °C |
povrchový tlak |
590 Pa až 1 400 Pa |
sklon rotační osy |
24° |
doba otočení kolem osy |
24h 39min |
doba oběhu kolem Slunce |
687 poz. dní |
vzdálenost od Slunce |
(207 až 249)×106 km |
průměrná oběžná rychlost |
24 km/s |
excentricita dráhy |
0,093 |
inklinace dráhy |
1°05'59,28" |
gravitační zrychlení |
3,725 ms-2 |
úniková rychlost |
5,024 ms-1 |
magnetické pole (rovník) |
0 T |
mg. dipólový moment |
0 Tm3 |
počet měsíců |
2 |
rozměry Phobosu |
22×19 km |
rozměry Deimosu |
15×12×11 km |
|
1605 |
Johannes Kepler dokazuje eliptickou dráhu
Marsu se Sluncem v jednom ohnisku |
1656 |
Zjištěna doba otáčení asi 24 hodin |
1877 |
Objev Phobose a Deimose |
1900 |
Astronom Lowell poprvé hovoří o existenci
„Marťanů“ |
1965 |
Mariner 4 posílá od Marsu 21 fotografií, ukazujících
krátery, ale žádné stopy kanálů |
1971 |
Mariner 9 posílá 7 329 snímků Marsu |
1976 |
3. 7. přistává Viking 2, 20. 7. Viking 1.
Obě sondy mapují většinu planety, nenacházejí stopy života a posílají první
fotografie povrchu |
1996 |
Přistává Mars
Pathfinder. Podrobný průzkum, vozítko Sojourner. |
1997 |
Přílet MGS
k Marsu. Podrobný průzkum s vysokou rozlišovací schopností. |
2001 |
Přílet Mars Odyssey k Marsu, navedení na
oběžnou dráhu. |
2003 |
K Marsu dorazila evropská sonda Mars Express.
Orbitální modul funguje bezchybně, přistávací mosul selhal. |
2004 |
Mise MER (Mars Exploration Rover) umisťuje na
povrchu Marsu výkonná výzkumná vozítka Spirit a Opportunity. |
2006 |
Na oběžnou dráhu byla navedena sonda MRO, která
započala podrobné snímkování Marsu. |
2008 |
K Marsu dorazila další americká sonda s přistávacím modulem (vozítkem) Fénix. |
|
Fotografie Marsu
|
  
1. Mars – celkový pohled; 2. Polární
čepičky z HST; 3. Polární čepička z MGS (laserový výškomměr MOLA, 1998), vodorovné rozlišení 130 m, výškové rozlišení 5-30 m.
Výškové rozdíly zvětšeny.
 
4. Phobos; 5. Deimos.
 
6. Olympus Mons – největší sopka
Sluneční soustavy (27 km).
7. Vales Marineris – údolí vyhloubené
pravděpodobně vodou.
 
8. Twin Peaks – Místo přistání
Mars Pathfinderu;
9. „Pyramida“ z Vikingu a z MGS.
  
10. „Tvář“ – Viking, 1977;
11-12. „Tvář“ – MGS, 1998.
|
|