SOUŘADNICE A ČASOMÍRA
Základní pojmy
Nebeská sféra
- Pomyslná projekční plocha v nekonečné vzdálenosti. Koule s nekonečným poloměrem.
Každý bod uvnitř je středem.
Význačné kružnice ("hlavní")
-
Horizont (obzorník): Projekce vodorovné roviny na nebeskou sféru.
Závisí na poloze pozorovatele. Roviny rovnoběžné s horizontem protínají
nebeskou sféru ve „vodorovných kružnicích".
-
Ekvátor (světový rovník): Projekce roviny zemského rovníku na nebeskou
sféru.
-
Ekliptika (zvířetník): Projekce roviny oběžné dráhy Země kolem Slunce
na nebeskou sféru. Jinak: Zdánlivá dráha Slunce na obloze.
-
Galaktický rovník: Průsečík roviny Galaxie s nebeskou sférou. Prochází
mléčnou dráhou.
Význačné body
-
Zenit (nadhlavník): Horní průsečík svislé přímky se světovou sférou.
-
Nadir (podnožník): Dolní průsečík svislé přímky se světovou sférou.
-
Severní světový pól: Průsečík rotační osy Země s nebeskou sférou
v severním směru osy. (V blízkosti hvězdy Polárka).
-
Jižní světový pól: Průsečík rotační osy Země s nebeskou sférou v
jižním směru osy.
-
Jarní bod
:
Průsečík ekliptiky se světovým rovníkem v souhvězdí Ryb. Slunce
se nachází v jarním bodě při jarní rovnodennosti.
-
Podzimní bod: Průsečík ekliptiky se světovým rovníkem v souhvězdí
Panny. Slunce se nachází v podzimním bodě při podzimní rovnodennosti.
-
Jih: Bod horizontu nejbližší k jižnímu světovému pólu.
-
Sever: Bod horizontu nejbližší k severnímu světovému pólu.
Význačné kružnice ("vedlejší")
-
Místní poledník: Kružnice procházející jihem, zenitem, severem a
nadirem. Závisí na poloze pozorovatele. Kolmá na horizont. Ostatní kružnice
kolmé na horizont a procházející zenitem a nadirem se nazývají „výškové
kružnice".
-
Kolur rovnodennosti: Kružnice procházející jarním bodem, severním
světovým pólem, podzimním bodem a jižním světovým pólem. Kolmá na světový
rovník.
Souřadnicové soustavy
Obzorníkové souřadnice
Rovníkové souřadnice I. druhu
Rovníkové souřadnice II. druhu

Časomíra
Časomíra - časy odvozené z rotace Země
-
Hvězdný čas (θ): Hodinový úhel jarního
bodu. Jde o rektascenzi hvězd, které právě kulminují. θ
= α + t.
-
Pravý sluneční čas (Tp ): Hodinový
úhel Slunce ±12 hodin (poledne Tp = 12 hodin). Plyne
nepravidelně ze dvou důvodů:
-
Slunce se pohybuje po ekliptice a ne po Světovém rovníku, po kterém měříme
hodinový úhel.
-
Země obíhá kolem Slunce po elipse nestejnou rychlostí. Slunce se proto
na obloze pohybuje „nerovnoměrně".
-
Střední sluneční čas (Ts ): Hodinový
úhel myšleného tělesa, které se pohybuje rovnoměrně po Světovém rovníku,
tak aby se jeho hodinový úhel co nejméně lišil od hodinového úhlu pravého
Slunce ±12 hodin. Rozdíl mezi Tp a Ts udává
časová rovnice E = Tp Ts.
Pravý a střední sluneční čas jsou si rovny 16.4, 14.6, 1.9, a 25.12. Největší
odchylky jsou 3.11 (+16 minut) a 12.2 (-12 minut).
-
Místní střední sluneční čas: (T): Střední sluneční časy poledníků
(pásem po 15°).
-
Světový čas (UT): Místní čas nultého poledníku - prochází Greenwichem.
Středoevropský čas (SEČ): Místní čas 15° východně od Greenwiche. SEČ =
UT + 1 h.
Střední sluneční čas plyne pomaleji než hvězdný čas. Slunce se při zdánlivém
pohybu opožďuje o cca 1° za den díky oběhu Země kolem Slunce. Střední sluneční
čas (tedy i světový čas UT) plyne nepravidelně z těchto důvodů:
-
Pohyb severního pólu Země (oběh za 430 dní).
-
Sezónní nerovnoměrnost rotačního pohybu Země. Moment hybnosti Země závisí
na cirkulaci atmosféry a hydrosféry (0,06 s).
-
Systematické zpomalování rotace Země. Slapové tření, zmenšování zploštění
Země (reakce na poslední odlednění) (0,0017 s/století).
-
Náhlé skoky rotace Země. Snad přesuny hmot v Zemi.
Časomíra - nerotační časy
-
Efemeridový čas (ET): založen na oběhu Země kolem Slunce. Zaveden
v roce 1958 za pomoci tropického roku. Počátek času ET byl zvolen v roce
1900 vzhledem k UT. V tomto roce odpovídá sekunda ET sekundě UT nejvíce.
-
Tropický rok: doba mezi dvěma průchody Slunce jarním bodem, základ
ET.
-
Siderický rok: doba mezi dvěma průchody Slunce stejným bodem ekliptiky.
Jarní bod se pohybuje Slunci vstříc, tropický rok je kratší než siderický
asi o 21 minut.
Efemeridový čas se v praxi neurčuje pomocí Slunce. Nepřesné - Slunce se
pohybuje po ekliptice a sluneční kotouč má velký rozměr. Určuje se ze zákrytů
hvězd Měsícem, z časů zatmění, atd.
-
Atomový čas (TAI): založen na měření frekvence přechodů energetických stavů atomů. Zaveden roce 1967
tak, aby se sekunda TAI rovnala s co největší přesností sekundě ET. Počátek
TAI byl zvolen o světové půlnoci 1.1.1958 vzhledem k UT. Rozdíl mezi TAI
a ET je přibližně konstantní: ET-TAI = 32,184 s.
-
Terestrický čas (TT): Konzistentní s OTR.
Zaveden v roce 1992 tak, aby plynule navázal na čas ET (TAI + 32,184 s).
Současně byly zavedeny další dva časy konzistentní s OTR, ty však nenavazují
spojitě na historický vývoj definic času, tak jako řada UT - ET - TAI - TT. Jde
o barycentrický souřadnicový čas (TCB) a geocentrický souřadnicový čas
(TCG).
|