Libor Lenža: Albert Einstein jiným pohledem
Rok 2005 – Rok fyziky (World Year od Physics) – je za námi. Měl
připomenout pomyslný zlom mezi klasickou fyzikou a fyzikou současnou.
Právě v roce 1905 byla publikována nejen speciální teorie relativity,
ale byl také vysvětlen fotoelektrický jev. Speciální teorie relativity
byla dále rozvinuta a o jedenáct let později byla publikována obecná
teorie relativity, kterou je možné považovat za moderní teorii
gravitace. Výklad fotoelektrického jevu zase pomohl rozvoji kvantové
teorie.
Autorem všech těchto objevů a teorií byl jeden z největších fyziků
minulého století Albert Einstein. Právě on přišel s myšlenkou, že tělesa
svou přítomností zakřivují čas a prostor kolem sebe. Přítomnost těles
tedy ovlivňuje chod času i geometrické vlastnosti prostoru.
Kdo má zájem se seznámit s životem a dílem Alberta Einsteina z trochu
jiného pohledu, tomu mohu doporučit novou knihu Oldřicha Kuby „Svět
Alberta Einsteina“ kterou vydalo
Nakladatelství Aldebaran.
Autor knihy, dnes již zesnulý Oldřich Kuba, v úvodu knihy píše: „Na
začátku dvacátého století platilo, že všechny principy fyzikálního dění
na světě jsou již známy a že zbývá objasnit již jen drobnosti. Ale
najednou je tu Einsteinova teorie relativity a s ní plno nových otazníků
bez odpovědi.
Teorie relativity vychází ze širokého zázemí objevů a výsledků prací
řady uznávaných vědců, počínaje Isaacem Newtonem.
Proto se musíme zahledět hodně do šířky a zastavit u mnoha jmen.
Alberta Einsteina budeme provázet v jeho často svízelných bojích
o uznání nové teorie, seznámíme se s jeho četnými spolupracovníky
i odpůrci a s vědeckou výpravou budeme svědky potvrzení její správnosti.
Tím se teorie relativity stala nejen vědeckou stálicí, ale ovlivnila
i filozofii a uměleckou tvorbu současnosti.
Zastavíme se také u úporných pokusů s vodíkovými jádry pro atomové
bomby. Válka tehdy hnala vědce do závodů s rozpínavostí hitlerovského
Německa s hlubokou úzkostí, kdo vyřeší technologii bomby jako první –
Američani nebo Němci.
…
Albert Einstein pobýval v Praze od dubna 1911 do září 1912, jeho
stopy nalézáme na mnoha místech včetně značného ohlasu v našich
tehdejších vzdělaneckých kruzích. Znal se s prezidentem T. G. Masarykem,
jehož si velmi vážil pro jeho boj za pravdu – proces s Hilsnerem,
Hankovy rukopisy, boj za svobodu utlačeného národa. František Křižík ho
nadšeně pozdravil v rozhlase o Vánocích 1937. Einsteinova přednáška
v pražské Uránii v roce 1921 při jeho druhé návštěvě v Praze probíhala
v přeplněném sále.
…
Když si pomyslíme, že Einstein po řadu měsíců chodíval po dlažbě
Prahy, že tu měl přátele, že tu prožíval chvíle pohody stejně jako
i potíže a bolesti a že tu žil část svého obyčejného života, je nám tento
slavný vědec hned bližší.“
Recenzentem knihy je prof. Jan Novotný z Masarykovy univerzity
v Brně, který o ní mimo jiné do předmluvy napsal slova, která knihu velmi
dobře vystihují:
„Během života jsem přečetl mnoho knih i článků o Einsteinovi. Přesto
kniha, kterou má čtenář před sebou, vzbudila můj oživený zájem. Typický
způsob psaní o velkém tvůrci se v průběhu desetiletí vyvíjel. Za mého
mládí, kdy ještě neuběhl dlouhý čas od Einsteinovy smrti, se k němu
všeobecně vzhlíželo s úctou. V současné době zejména novináři jako by si
mysleli, že dobrého se už o něm povědělo dost, a vlastně to lidi ani
příliš nezajímá. I když mu většinou neupírají vědeckou velikost, pídí se
po jeho lidských nedostatcích a snaží se spatřovat v nich odvrácenou
stranu, která doprovází každou genialitu. Einstein se někdy jeví téměř
jako zlý démon, egoista či autista, který byl ochoten pro vědeckou slávu
obětovat cokoliv, zejména štěstí své rodiny, zastával výstřední
a nepřijatelné společenské a politické názory apod.
…
Svéráznost knihy Oldřicha Kuby je v tom, že její autor se netají svým
obdivem k Einsteinovi a chce jej vědomě přenést i na čtenáře. To však
neznamená, že by měl v úmyslu vytvářet legendu. Připomíná mi svým stylem
antické historiky – Thukydida, Plutarcha či Tacita – kteří se snažili
o pravdivé vylíčení smyslu dějinných příběhů a role osobností, šlo jim
však spíše o harmonický obraz než o registraci všech protichůdných
svědectví. Neváhali proto vkládat svým hrdinům do úst řeči, které v této
podobě nikdo nezaznamenal, či plasticky vylíčit události, jejichž aktéři
je nikdy podrobně nepopsali. Podobně často postupuje i autor této knihy.
Přesto bych neřekl, že jde o životopisný román, v němž si autor
přivlastnil právo volně fabulovat. Je to spíše portrét, který
harmonizuje představovanou osobnost tak, aby vyniklo, co ji činí velkou.
To samozřejmě nevylučuje ani její komické či tragické rysy. Portrét chce
postihnout hlubší pravdu než pouhá fotografie. Je ovšem na čtenáři, jak
tuto pravdu přijme. Má dnes bohaté možnosti, jak tento Einsteinův obraz
konfrontovat s obrazy jinými.“
Kniha by neměla chybět v knihovně každého zájemce o fyziku a přírodní
vědy, ale ani těch čtenářů, které zajímá historie, společnost a člověk.
Knihu Svět Alberta Einsteina je možné si objednat v nakladatelství Aldebaran.
|
