| |
|

Týdeník
věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA, IČO: 26551772, ISSN:
1214-1674,
Číslo 8 (vyšlo 24. února), ročník 1 (2003)
(c) Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
Email:
bulletin@aldebaran.cz
 |
8/2003 |
 |
|
Karel Řezáč: Antiprotonový zpomalovač
Abychom mohli provádět některé experimenty, potřebujeme získat velké
množství pomalých antiprotonů. Tyto částice antihmoty dnes získáváme
v komplexu nazvaném Antiprotonový zpomalovač, který je vybudován v komplexu
laboratoří
CERN.
Historie výstavby
Koncem 70. let byl v laboratořích
CERN postaven zdroj antiprotonů nazvaný Antiprotonový akumulátor
(AA - Antiptroton Accumulator). Jeho úkolem bylo produkovat a nahromadit vysokoenergetické antiprotony. Z důvodu potřeby pomalejších antiprotonů se
v laboratořích
CERN rozhodli vybudovat nový stroj - Nízkoenergetický antiprotonový prstenec
(LEAR - Low Energy Accelerator Ring). Antiprotony nahromaděné v akumulátoru AA byly zpožděny v Protonovém synchrotonu
(PS - Proton Synchrotron) a pak vstříknuty do zařízení LEAR, kde byla dále snížena rychlost. V roce 1986 byl
postaven druhý prstenec AC (Antiproton Collector),
který byl vybudován kolem
existujícího akumulátoru AA za účelem zvýšit desetinásobně
produkci antiprotonů. Z kolektoru AC je nyní budován Antiprotonový zpomalovač (AD - Antiproton Decelerator),
který vykonává úkoly všech zařízení AC, AA, PS a LEAR. To jest produkovat, sbírat,
zpomalit a posléze využít antiprotony k experimentům.
Antiprotonový zpomalovač podrobněji
Jedná se o prstenec s přibližně kruhovým obvodem
délky 188 m. Skládá se z vakuové trubice
obklopené dlouhou sekvencí vývěv, magnetů, vysokofrekvenčních dutin, vysokonapěťovými
přístroji a elektronickými okruhy. Vakuum musí být optimální, proto jsou vývěvy umístěny
kolem trubice. Magnety jsou také umístěny všude kolem. Jsou zde dva typy magnetů:
dipóly
mění směr pohybu a zajišťují kruhovou dráhu částic. Nazývají se ohýbací magnety.
Kvadrupóly jsou užívané jako čočka. Tyto zaostřovací magnety zajišťují,
aby rozměr paprsku byl menší
než velikost vakuové trubice. Magnetická pole mohou měnit směr a velikost paprsku, ale ne jeho
energii. K tomu potřebujeme elektrické pole. To poskytuje vysokofrekvenční dutina.
Další přístroje jsou: dva chladicí systémy, jeden injekční a jeden
vypouštěcí systém.
Jak vše funguje
Nejdříve musíme antičástice vytvořit. K tomu potřebujeme
uvolnit velmi velké množství energie do malého objemu látky. Energie
je získána z protonů, které byly předtím zrychleny v synchrotronu PS
a následně nastřeleny do kovového terčíku. Používá se měď nebo
iridium, hlavně proto, že se snadno chladí. Po nastřelení dojde k velkému ohřevu
terčíku, při kterém se částice
hmoty a antihmoty samovolně vytvoří. Asi na jednu srážku z milionu je vytvořen
jeden proton-antiprotonový pár. Ve skutečnosti asi 10 trilionů protonů zasáhne cíl
jednou za minutu a tak se vytvoří 10 milionů antiprotonů. Podrobnější vysvětlení
vzniku antičástic viz
CERN Briefing room.
Protože nově vytvořené antiprotony se chovají dosti chaoticky (jejich
rychlost je rovna
téměř rychlosti světla, ale jejich energie je případ od případu různá
- toto
se nazývá energetický rozptyl, a nadto letí náhodně křížem krážem),
musíme
zajistit, aby zůstaly na správné dráze uprostřed prstence a zároveň je zpomalit.
Ohýbání a zaostřování se provádí pomocí magnetů. Zpomalení zajišťují silná
elektrická pole. Bohužel, snížením rychlosti se zvyšuje jejich
příčné kmitání. Pokud neuděláme nic proto, aby se antiprotony vrátily zpět do středu
prstence, jsou ztracené při následné kolizi s vakuovou
trubicí.
Pro snížení chaotického pohybu se používá dvou metod:
stochastické
a
elektronové
chlazení.
Stochastické
(neboli náhodné) chlazení pracuje nejlépe při velkých
rychlostech (kolem rychlosti světla), a elektronové chlazení
pracuje lépe při
menších rychlostech, cca (10÷30) % c. Nakonec,
když rychlost antičástic je asi 10% rychlosti světla, se antiprotony zformují do
skupin nazývaných chomáče. Chomáče jsou připraveny k opuštění
zařízení. Jeden „brzdící
cyklus” zkončil - to vše v jedné minutě.
Pak už jen stačí chomáč antiprotonů ze zařízení přivést k experimentům. To
zajišťuje silný „pulzní“ magnet, který v čase kratším
než miliontina vteřiny odkloní antiprotony do paprskových trubic výtažní linky.
Tam přivádějí další dipólové a kvadrupólové magnety paprsek do
jednoho ze tří experimentů.
|

Kvadrupólový magnet |

Jádro He s jedním elektronem
a jedním antiprotonem v obalu.
Eperiment ASACUSA |
Experimenty
V antiprotonové zpomalovací experimentální hale jsou instalované tři experimenty,
ve kterých se využívají chomáče vzniklých antiprotonů:
-
ASACUSA
- atomární spektroskopie a srážky využívající pomalé
antiprotony,
-
ATHENA
- výroba antivodíku a přesné experimenty,
-
ATRAP
- využití chladného antivodíku pro precizní laserovou spektroskopii.
|
Cílem experimentů
ATHENA a
ATRAP je vyrábět antivodík kombinováním
antiprotonů vytvořených ve zpomalovači AD s pozitrony emitovanými
radioaktivním zdrojem. Připravené atomy antivodíku jsou udržovány v
magnetických pastích (stovky tisíc na jeden cyklus zpomalovače AD).
První atomy antivodíku byly
vytvořeny v laboratořích
CERN
(1995) a později v laboratoři
FERMILAB
(1997). V obou případech
byly vytvořeny za letu, to znamená, že se pohybovaly téměř rychlostí světla,
to jest příliš rychle na provedení precizních měření vlastností
antivodíku. Nynější idea je produkovat
pomalé antivodíkové atomy a skladovat je do „pastí”, dovolující extrémně
přesné srovnání vlastností vodíku a antivodíku.
Experiment
ASACUSA, na druhé straně, bude slučovat „exotické” atomy, ve kterých je
elektron v atomárním obalu (například hélia) nahrazený antiprotonem
(antiproton má záporný náboj stejně jako elektron). Precizní
laserová spektroskopie těchto exotických atomů očekává, že odhalí
mnoho informací o chování atomárních systémů.
Odkazy
|
|
|