Evropská jižní observatoř na hoře Cerro Paranal v chilské poušti Atacama. V animaci je přehled veškeré přístrojové techniky od sestavy dalekohledů VLT čítající čtyři dalekohledy o průměru 8,2 m až po čtveřici pohyblivých 1,8m dalekohledů. Tyto přístroje se mohou kombinovat do virtuálního interferometrického systému VLTI, který je ekvivalentní jedinému stroji o průměru 130 až 200 m. Jsou zde představeny také přehlídkové dalekohledy VST a VISTA a mnoho další techniky včetně navádění teleskopů pomocí laseru a snímky hvězdných klenotů do rodinného alba těmito dalekohledy pořízené. Vše je podmalováno reklamně bombastickou muzikou, kterou je snad lépe nechat skrytu v tichu vypnutých reproduktorů.  (avi/divx, 52 MB)

Pokovování zrcadla: V klipu vidíte unikátní záběry z pokovování zrcadla o průměru 8,4 metru pro dalekohled LBT (Large Binocular Telescope). LBT je italský dalekohled, obří triedr se dvěma zrcadly stavěný v Arizoně v blízkosti městečka Safford na observatoři MGIO (Mt. Graham International Observatory). Záběry z pokovování hliníkem byly pořízeny malým průzorem v pokovovacím zvonu. Ze zvonu je vyčerpán vzduch a hliníková vlákna jsou elektrickým proudem rozžhavena do bílého žáru. Odpařený hliník pokryje vše uvnitř zvonu, včetně zrcadla. (wmv, 4 MB)

LWDA (Long Wavelength Demontration Array). LWDA je testovací pole šestnácti malých radioantén (120 cm vysoké) v Novém Mexiku, které by měly ověřit principy radiové sítě LWA (Long Wavelength Array) se sběrnou plochou 1 kilometr čtvereční, s jejímž provozem se počítá od roku 2008 v těsné blízkosti VLA (Very Large Array). Síť otevře nové pozorovací okno na vlnových délkách od desítek centimetrů po desítky metrů. V klipu je celodenní vývoj oblohy sledovaný v pásmu 73 až 74,6 MHz dne 4. listopadu 2006. Obrázky použité v animaci nejsou nijak upravované. (gif, 8 MB)

Hledač pozemských planet TPF. Jde o ambiciózní projekt NASA s názvem TPF (Terrestrial Planet Finder). Hlavním cílem je vyhledávání oblastí vhodných pro život a hledání planet podobných Zemi u 150 nejbližších hvězd. Aparatura se bude skládat ze dvou zařízení: koronografu s eliptickým zrcadlem 8×3,5 metru pro viditelný obor a infračerveného interferometru složeného ze čtyř čtyřmetrových dalekohledů. Start koronografu se předpokládá v roce 2016 a interferometru v roce 2019. V animaci vidíte sestavení jednotlivých dalekohledů interferometru. (avi, 15 MB)

Radioteleskop Jodrell Bank. Jde o observatoř patřící Univerzitě v Manchesteru ve Velké Británii. Nejznámějším přístrojem je Lovellův radioteleskop o průměru 76 metrů. Observatoř také provozuje radioteleskopickou síť MERLIN (Multi-Element Radio Linked Interferometer Network) a několik školních radioteleskopů určených pro výuku. Na prvním klipu z roku 2003 vidíte sedmimetrový školní radioteleskop sledující objekt. V pozadí je Lovellův radioteleskop, který provádí rutinní přehlídku H I oblastí a sledování pulzarů. Dobře patrný je periodický pohyb , který radioteleskop vykonává při skenování oblohy. Na druhém klipu z roku 2006 je bližší pohled na Lovellův radioteleskop při práci. (avi, 3 MB) (avi, 2 MB)

MAGIC – Major Atmospheric Gamma-ray Imaging Cherenkov. Magic je segmentovaný dalekohled pro nízkoenergetický obor záření gama. Samotné gama fotony neprocházejí atmosférou. Při záchytu v atmosféře produkují sekundární spršky energetických nabitých částic, zejména elektronů a mionů. Tyto sekundární částice vyzařují charakteristické Čerenkovovo záření detekované dalekohledy typu MAGIC, které souhrnně označujeme zkratkou IACT (Imaging Air Cherenkov Telescopes – zobrazovací vzdušné Čerenkovovy dalekohledy). Dalekohled MAGIC byl uveden do provozu v říjnu 2003 na Kanárském ostrově La Palma. Povrch zrcadla má 236 m². Na stavbě se podílelo 17 institucí z různých zemí světa. Na klipu vidíte velmi rychlé natáčení dalekohledu v reálném čase. (avi, 9 MB)

SWIFT – Swift Gamma-Ray Burst Explorer. Gama observatoř NASA, která byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu 20. 11. 2004 pomocí nosné rakety DELTA 7320. Družice je především určena pro pozorování gama záblesků. Řádově sekundy po detekci záblesku je schopna předat data o poloze pozemským observatořím, které mohou zkoumat dosvit záblesku a hledat případný optický protějšek. V klipu je vidět automatické otočení přístroje směrem k záblesku. Hlavní přístroj BAT (Burst Automatic Telescope; 15÷150 keV) je doplněn RTG dalekohledem XRT (X-Ray Telescope; 0,3÷10 keV) a UV/V dalekohledem UVOT (UV/Optical Telescope; 170÷650 nm). Družice je tak schopna provádět měření v širokém oboru spektra. Přesnost určení polohy gama záblesku je 0,3÷5″. (mpeg, 2 MB)

OWL – OverWhelmingly Large Telescope. Projekt obřího 100 m optického dalekohledu v Atacamské poušti. Primární zrcadlo dalekohledu bude složené z 3 048 šestiúhelníkových plochých segmentů do výsledného kulového tvaru. Rozměr každého segmentu má být 1,6 metru. Jako materiál poslouží buď speciální skleněná keramika s nízkým koeficientem teplotní roztažnosti nebo lehký karbid křemíku. K tomu, aby byly naplněny představy konstruktérů se musí vyrobit tři segmenty za dva dni. Sekundární zrcadlo je ploché, opět segmentované, o průměru 34 metrů. Pro nosnou konstrukci byla zvolena technologie, kterou použil poprvé Gustave Eiffel v roce 1899 při stavbě dnes proslulé Eiffelovky věže v Paříži. Půjde o ocelové nosníky modulární délky. Konstrukce navrhovaná odborníky ESO by mohla být podle výpočtů použitelná pro dalekohledy až do průměru 130 metrů. V ESO se uvažuje o několika možných lokalitách pro stavbu tohoto megapřístroje. Volba musí být provedena mimořádně pečlivě a to především s ohledem na astronomické podmínky a dostupnost lokality. K nejvážnějším kandidátům patří Atakamská poušť v chilských Andách. Uvažuje se však i o dalších lokalitách. Jednou z nich je lokalita Roque de los Muchachos v blízkosti La Palma na Kanárských ostrovech. Zatím není vyloučena ani možnost stavby v těsné blízkosti jižního pólu. (avi, 20 MB), (avi, 18 MB)

ALMA – Atacama Large Millimeter Array. Na Planině Llano de Chajnantar v blízkosti San Pedra de Atacama (5 000 metrů nad mořem) vzniká síť 64 radioteleskopů s anténami o průměru 12 metrů, s pracemi se započalo v roce 2003. Projekt je společným dílem severoamerické nadace National Science Foundation, která dnes provozuje síť radioteleskopů Very Large Array v Novém Mexiku a Evropské jižní observatoře. Soustava radioteleskopů ALMA bude pracovat ve frekvenčním rozsahu 30÷;860 GHz s fantastickým maximálním rozlišením 0,01″. Prototypy antén se vyvíjejí v Socorru v Novém Mexiku. Po dostavění půjde o nejcitlivější síť radioteleskopů na světě. Využití se předpokládá při vyhledávání extrasolárních planet, při studiu vzniku hvězd, galaxií a k detekci rotačních a vibračních spekter molekul mezihvězdného plynu. (mpeg, 13 MB)

SKA – Square Kilometer Array. Plánovaná síť radioteleskopů, která by měla fungovat jako jediný gigantický přístroj o ploše 1 km². K vybudování bude potřeba území o rozloze větší jak 1 000 km, předpokládaná cena je miliarda USD. Mělo by jít o tisíce antén s průměrem 12 metrů. Jako místo výstavby se uvažuje západní Austrálie, ve hře je ale i Čína, Jižní Afrika či Brazílie. Odhaduje se, že první antény by se mohly začít stavět v roce 2010 a první snímek by mohl být pořízen v roce 2015. Financování takového projektu musí být celosvětové – třetinu USA, třetinu Evropská unie a třetinu ostatní země světa. Testovacím předchůdcem tohoto superprojektu má být síť ATA (Allen Telescope Array) složená „jen“ z 350 antén. V animaci je ukázáno jedno pole stanic, takových budou stovky. (mpg, 2 MB)

Rtuťový dalekohled NODO (NASA Orbital Debris Observatory). Dalekohled využívá rotující rtuti jako zrcadla, byl postaven v Novém Mexiku v nadmořské výšce 2772 m, 3 km severně od vesničky Cloudcroft. Bylo využito 5 litrů rtuti, která rotovala rychlostí 7 otáček za minutu. Rotující rtuť vytvořila parabolický profil o průměru 3 metry. Kvalita získaných snímků je srovnatelná s obdobnými klasickými systémy. Nevýhodou jsou jedovaté rtuťové výpary a nemožnost naklánět dalekohled (míří stále do zenitu). Pořizovací cena je zhruba 10 % ceny obdobného zrcadlového přístroje. Na klipu vidíte animaci zastavení rotujícího zrcadla. Činnost dalekohledu byla ukončena v roce 2002, části se použily při stavbě šestimetrového rtuťového dalekohledu LZT (Large Zenith Telescope), který funguje 70 km východně od Vancouveru od roku 2003. Tekuté zrcadlo má hmotnost 3 tuny. Stavbu zajišťuje University of British Columbia. (mpg, 1,1 MB)